NARODIL SES SPRAVEDLIVÝ A SVATÝ

A abyste oblékli toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy

(Efeským 4:24).

Příliš dlouho mělo mnoho lidí v církvi nesprávnou představu o učení o svatosti a spravedlnosti. Domnívali se, že nikdo není svatý nebo nemůže žít svatě, zatímco podle Bible je všechno, čím jsi, svatostí. Když ses znovu narodil, byl jsi stvořen ve spravedlnosti a pravé svatosti. To čteme v úvodním verši. Jsi svatý a jsi spravedlivý.

Učení o svatosti v Bibli od Starého zákona po Nový zákon nemá nic společného s tím, co děláš, ale spíše s tím, kdo jsi a kde se nacházíš. Pouze svatý člověk může žít svatě. Nemůžeš praktikovat svatost, aby ses stal svatým. Kdybys mohl, pak bys nikdy nepotřeboval Ježíše.

Stejné je to se spravedlností. Abys mohl žít spravedlivý život, musel bys být nejprve spravedlivý. Proto při znovuzrození Bůh vtiskne člověku do ducha svou přirozenost spravedlnosti. Spravedlnost je přirozenost a správný život je výsledkem této přirozenosti. Pes štěká, protože je to pes. Stejně tak hříšník nemůže žít spravedlivě, protože je hříšník. Taková je jeho přirozenost.

Abys mohl žít spravedlivým životem, musel bys se stát Boží spravedlností, a to se stalo, když ses znovu narodil. Ve 2. Korintským 5:21 se píše: „Toho, který hřích nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom se my v něm stali Boží spravedlností.“ Spravedlnost tedy není něco, čeho dosáhneš. Lidé se snaží stát se spravedlivými, protože jim chybí přesná znalost Božího slova.

Podle Římanům 5:17 je spravedlnost Božím darem, je to přirozenost - Boží přirozenost nebo život, který ti dává a vytváří v tobě schopnost jednat správně. Haleluja! Dokud to nepochopíš, budeš ve svém křesťanském chození zápasit. Je to jeden z důvodů, proč říkáme, že křesťanství není náboženství. V náboženstvích světa se lidé „snaží“ být svatí a „bojují“, aby byli spravedliví. V křesťanství však spravedlnost a svatost patří ke tvé přirozenosti. Narodil ses spravedlivý a svatý, abys žil svatě a spravedlivě. Požehnán buď Bůh!